Čarodějka, k službám

O nohu se mi otírá kočka. Je tma, takže nevidím, která z nich to je. Většinou to poznám podle jejich typického chování a energie, která z nich vyzařuje. Navíc Stínek někdy svítí i ve tmě. Říkám si, jak je důležité žít v sepjetí se zvířaty a jak moc je potřebujeme. Několikrát mě fascinovala inteligence a hravost mých koček, anebo nezkrotná vůle a důvtip mého psa. Když má někdo ke mně přijít, oni dobře vědí, s kým mají tu čest a mnohdy mě varují už předem. Nejen mě samotnou zmáhá únava a napětí před setkáním s komplikovaným klientem, také oni mi to dávají patřičně najevo. Každého čas od času přepadne splín a potřeba stěžovat si na všechno kolem, vlastně na celý svět, který je asi úplně nakřivo jako šikmá věž v Pise. Ale přesto se Země točí dál. Můžete se vztekat a stěžovat si, jak chcete, stejně tím nejvíce ubližujete jen sami sobě a otravujete okolí druhých, kteří chtějí dýchat čistý vzduch a radovat se z každého okamžiku. Jak vypadal můj dialog s takovým zádumčivým mrzoutem, egoistou, ...

  Konečně utichl ten příšerný vítr. Polámal stromy v lese, převrátil několik popelnic, rozfoukal papíry v okolí kontejneru na tříděný odpad, rozevlál vlasy mnoha žen, odnesl klobouk pana starosty a já málem pouštěla svého psa na vodítku jako draka, přestože váží dobrých dvacet kilo. Spěchala jsem domů, abych stihla včas uvítat klientku. To bylo včera. Ještě dnes mi její příběh zní v hlavě a tak se o něj s vámi podělím. Na její utrápený obličej a vyhaslé oči nemůžu zapomenout.  Ta žena ze včerejška vážila o polovinu méně než já. Měla strhané rysy v obličeji a působila poněkud vyhasle. Už jsem zapomněla na to, jak ženu umí zničit láska. Ale byla to vlastně láska? K výkladu jsem použila Tarot světla a stínu , udělala jsem jí numerologický rozbor a prohlédla si její horoskop i s ohledem na současné tranzitní postavení planet. Její příběh však může být příběhem mnoha jiných žen, možná i příběhem vaším, milé čtenářky. A zatímco vám jej budu vyprávět, usadila jsem se do velkého zelen...

 „…rytíř Pohárů, trojka Mečů, Věž? Cože?,” brblám si sama pro sebe polohlasně. Klientka odešla na záchod. Jela za mnou přes tři vesnice, časově nestíhala a když jsem ji uklidnila, že mám pro ni spoustu času a může si před začátkem výkladu bez problémů odskočit, tvrdila mi, že není potřeba. Byla nervózní. Lak na jejích nehtech už byl částečně sloupaný, jeden nehet měla dokonce okousaný, síla parfému přebíjela přirozený pach potu. Naštěstí ten parfém znám, není mi nepříjemný a paní to nepřehnala. To bych asi jinak se svou vysokou citlivostí nezvládla. Už se vrací, jemně cvaknou dveře, nohy v silonkách cupitají rovnou ke mně. Sedne si a znovu usrkává bylinkový čaj, který ještě zůstal horký. Šárka se rozvypráví o muži, kterého nedávno poznala. Rozprostře si na židli pokrčenou sukni a v očích má v tu chvíli něhu a skrytou vášeň. Zasní se a usmívá se. Člověk přece může snít, no ne? Vidím na ní, jak se bojí toho, aby se to nedozvěděl manžel. Sama mi řekla, že by přišla o všechno. Proč se ...