Tarot světla a stínu: Viselec/Ďábel/Smrt/Měsíc/Velekněžka
Opouštím Šárčin příběh, loučím se s ní ve dveřích a jdu si po svých dalších povinnostech. Právě mi volá Laura, že má zájem o kurz numerologie. Zařazuji ji do skupinky začátečníků a rychle si dělám jednoduchý oběd. Tentokrát celozrnnou rýži se zeleným hráškem a medvědím česnekem sbíraným při ranním venčení psa, protože je Zelený čtvrtek. Velikonoce jsou za dveřmi, rozhodnu se tedy naplánovat si na sobotu výlet za svou pratetou a pozvat v neděli na oběd svého kamaráda Lišejníka. Celý den ale stejně myslím na Bořka a říkám si, jak asi dopadl u doktora a jaké to setkání bude. Samozřejmě jsem si hned ráno vyložila karty, které mě opravdu překvapily. Čekala jsem nějakou romantiku s Bořkem, když se máme potkat, ale tarotová karta předčila má očekávání. Vytáhla jsem si totiž pro tento den kartu Ďábla, která však předznamenala téma, s jakým ke mně přišla Šárka. Jenomže zjišťuji, že není sama a tato karta pronásleduje a přitahuje velkou spoustu žen. Bohužel. Právě totiž otevírám dveře zoufalé Veronice, která sice měla přijít zítra, ale buší na dveře už dnes. A prý jestli ji akutně vezmu.
Tohle běžně nedělám, ale ta žena vypadá, že potřebuje okamžitou pomoc. Na sobě má tílko a leginy zdůrazňující její pěknou postavu, ale na chladný duben je to poněkud zvláštní úbor, na levé paži nelze přehlédnout obrovskou modřinu a z nosu si utírá krev. Klepou se jí ruce, v nichž drží klíče od auta, v náručí drží usoplené řvoucí batole a když sjedu pohledem kousek níž, tak zjistím, že se koukám na holé palce v domácích trepkách. Rozcuchané blond mikádo poletuje kolem obličeje, kolem modrých očí má rozmazanou řasenku. Tuhle ženu opravdu nemůžu poslat pryč. Píšu Bořkovi SMS v tomto znění: Kafe musí počkat, někdo mě potřebuje. Ozvu se až to tu vyřídím. Promiň. Gwen.
Bez řečí vtáhnu Veroniku dovnitř a jdu vařit posilující čaj z meduňky, okvětních plátků růží, maliníku, šípků, sedmikrásky a jablečníku. Dítěti ohřívám rýžové mléko a z šuplíku vytahuji pastelky a prastaré omalovánky s kocourkem Mikešem. Čekám, co z Veroniky vyleze, ale ta sedí a zarytě mlčí. Dítě už aktivně tahá kocoura za ocas a nechá si olizovat obličej mým psem. Myslím, že vytáhnu ještě ovesné sušenky s brusinkami a spokojení budou všichni. Po prvním doušku čaje se u zapálené svíčky Veronika rozvypráví. Dozvídám se, že její přítel, který mimochodem není otcem její malé Terezky, ji opět po předchozím konfliktu chytil surově za pravou paži, kde teprve modřinu mít bude, protože ta na levé ruce je už od minule. Pak s ní smýkl tak, že se praštila hlavou o skříňku, naštěstí jí tentokrát netekla krev, takže aby to napravil, dal jí ještě facku, která jí spustila krev z nosu. To vše za přítomnosti malé Terezky, která si vedle hrála v pokoji a když slyšela hluk, přišla se podívat, co se děje. Matyáš si uvědomil, co udělal, takže se rychle hodil do klidu a odešel si na terasu zakouřit. Veronika rychle popadla mobil, dítě, klíče od auta a tak, jak byla, jela rovnou za mnou, protože její sestra nebyla doma a ona potřebovala s někým mluvit. Byla u mě už před třemi týdny, kdy mě ujišťovala, že se s Matyášem definitivně rozešla a ten, že se vrátil na Slovensko.
„Jste si jistá, že nechcete zavolat policii?” ptám se klidně.
Veronika zavrtí hlavou. „Vyhodím ho. Tentokrát je to fakt definitivní. To už přehnal. Nenechám si ubližovat.”
„To jste říkala i minule,” rýpnu si.
„Psal mi, volal. Že mě miluje a tak. Pak, že má pro malou nějaké dárky a chce přijet. A když přijel, tak prostě… nechala jsem ho u sebe na zkoušku, ale začali jsme spolu zase spát. A teď se bojím, že jsem těhotná…” protřela si oko a schovala pramínek vlasů za ucho.
„Aha,” odpovídám a čekám.
„Tak bylo by to hezké, kdyby Terezka měla sourozence. Ale…”
„Ale co?” zkouším.
„Tak asi vidíte, že v takovém vztahu se nedá žít. Je to pořád dokola. Jsme spolu asi rok, ale ty konflikty spíše gradují. Ale on je jinak úžasný, skvěle se chová k malé, i když není jeho. Moje rodina si Matyáše strašně oblíbila, po finanční stránce si nemám na to stěžovat. Víte, že teď koupil dovolenou v Egyptě? Máme odjet už příští týden, hned po Velikonocích. No a já prostě nechci být pořád sama, když se otec Terezky na nás vykašlal.”
„Já vám rozumím. Ale uvědomujete si, že ten váš úžasný Matyáš vás bije? Všimla jste si toho vůbec, že máte modřiny a teče vám krev z nosu? Vám se to tak líbí? A líbí se vám i to, že tohle viděla malá Terezka a dovedete si představit, že by jednou třeba tohle ve vztahu zažívala ona?”
Veronika se zatváří zkroušeně. „Já vím…” řekne a potáhne.
Terezka vycítí změnu emocí a přiběhne k matce, dere se na klín. Je vcelku hodná a tichá, zabavila se se zvířaty a krásně vybarvila Mikeše. Chci to trochu urychlit, protože tyhle příběhy znám až moc dobře. Nikam nevedou. Tyto ženy mají podporu ze všech stran i z nejbližší rodiny, pokud se tedy odváží vůbec někomu svěřit. Přesto jen málokdy na svém životě něco změní, protože odejít z takového toxického vztahu vyžaduje neskutečnu odvahu a odhodlání. Stále totiž věří, že on je miluje a že to byl jen chvilkový zkrat. Věří tomu, že všechno bude časem jinak. Lepší a lepší. Že vlastně přece o nic nejde a že samy musí na sobě hodně pracovat a ledacos tak ovlivnit a změnit. Věří tomu, že tohle je jejich osudový partner, vysněná romantická láska, něco, co člověk zažije jednou za život. A problémy se přece mají překonávat, ne? Ne přece hned utíkat z boje. Zase se všechno uklidní a bude dobře.
„Máte kam jít nebo se na koho obrátit, kdybyste se cítila v ohrožení?” ptám se.
„Ano, mám sestru, která o všem ví. Chtěla jsem k ní jet, ale nebyla doma. Prosím, mohla byste se mi podívat do karet? Anebo mám opravdu přijít zítra? Víte, já musím asi domů. Musím se mu omluvit, urovnat to. Udělala jsem fakt blbost, neměla jsem ho provokovat.”
„Dobře si rozmyslete, co teď uděláte. Ještě máte čas. Dopřejte si čas, v klidu si vypijte ten čaj a zamíchejte si karty. Přišla jste za mnou právě teď. A proto se podíváme do karet hned.” Srovnávací horoskop těch dvou i samotný horoskop Matyáše jsem už viděla. Narcis jak vyšitý, ego do nebe, těžké dětství, sklony k alkoholismu a agresivitě. Hezký, mladý, bohatý podnikatel ze zámožné rodiny, sexuálně založený a má charisma. Ženy mu zobou z ruky. Agresivně reaguje, když se cítí v ohrožení a přitlačený ke zdi. A to si dnes Veronika dovolila, protože mu vyčetla, že ty letenky do Egypta objednal na dobu, kdy nemůže dostat volno v práci a také neví, zda její sestra bude moct hlídat Terezku. Matyáš však pohotově odpověděl, že Terezku přece berou s sebou a není to žádný problém. A pak po ní chtěl, aby v práci dala výpověď, že on má přece peněz dost a obě s malou se pak k němu mohou přestěhovat na Slovensko. To se ale Veronice nelíbilo a když vztekle oponovala a praštila o stůl s Matyášovou horkou kávou tak, že trocha jí vystříkla na jeho bílé tričko, které bylo hned vedle na stole připraveno k žehlení, Matyáš vstal a chytil ji silně za paži: „Tak to si vypereš,” sykl a dále následovalo to, co už mi Veronika předtím jednou popsala.
Uvědomuji si, že musím znovu zabavit dítě, které mi prohánělo kočky po celé místnosti k velké radosti psa, který se k nim vesele přidal. Veronice se aspoň spravila nálada, samozřejmě své udělal i čaj a kousek čokolády, kterou jsem jí nabídla jako první pomoc. Zatímco míchá karty a rozjímá nad svým osudem, znovu sahám do kouzelné tašky ve skříňce, z níž vytahuji krabičku s hračkami z kinder vajíček. Pevně doufám, že Terezka je už natolik velká, že žádnou z nich nebude strkat do pusinky ani do tlamiček mých zvířátek.
Na karty opravdu moc klidu není, ale jejich brutalita mě nepřekvapuje a znepokojuje. Veronika uvízla v pasti toxického vztahu s domácím násilím a jak sama přiznala, Matyáš ji tak přitahuje, že pokaždé co ho vyhodí dveřmi, vrátí se oknem. Bez problémů odjede, anebo je na některé ze svých pracovních cest, ale ona stejně zoufale čeká na to, až se k ní zase vrátí a učiní ji šťastnou. První chvíle setkání po delším odloučení pak nevycházejí z postele, malou obvykle hlídá Veroničina sestra, pak následují chvíle štěstí, spousta výletů a všechno to, co Matyáš Veronice i Terezce velkoryse nabízí. Pak začínají první konflikty, Matyášova agresivita a Veroničino zoufalství vedoucí k tomu, že ho požádá, aby zase odjel. A tak je to stále dokola. Terezka z toho ještě nemá rozum a těší se na Matyáše, kterému říká “ujo”, jak ji to Matyáš naučil. Pokaždé jí přiveze spoustu nových hraček, chodí s ní do zoo nebo do dinoparku či za jinou zábavou. Rodiče Veroniky nic netuší, to jen bezdětná sestra, která žije sama a je vždy ochotná pomoct. Ale i jí už dochází trpělivost, což na ní Veronika moc dobře poznala.
Karty ukazují, že by Veronika skutečně mohla otěhotnět, uvíznout v pasti toxického vztahu a i přes její zjevné rozhodnutí se s Matyášem definitivně rozejít mi už při minulém výkladu bylo jasné, že ti dva opět skončí spolu. Teď vidím hrozivě vyhlížející karty, které raději ani nebudu zmiňovat a které pro Veroniku znamenají nebezpečí. Plíživé a zlověstné nebezpečí, které se nemusí projevit hned. Zavrtím hlavou a i když obvykle nikdy neříkám lidem, co mají dělat, protože si na to musí přijít sami, řeknu jí: „Odejděte od něho, dokud je čas.”
Veronika slibuje, že to udělá. Hned jak dorazí domů. Nabízím jí, že pojedu s ní, ať nemá strach a znovu se nenechá stáhnout do případné hádky či projevů násilí ze strany svého přítele. Odmítne a náhle má jasno. Sbalí Matyášovy věci a pošle ho pryč. Byt je její, takže prostor bude muset na její žádost opustit. Tohle už bude definitivní konec. Veronika se nezapomene zeptat na to, zda ji ještě letos čeká nová láska, ale ví, že si napřed bude muset vyřešit svou minulost a za svým toxickým vztahem udělat tlustou čáru. A zatímco si povídáme, v mobilu jí pípá jedna zpráva za druhou. „On mi píše,” sděluje mi Veronika. Chci být zvědavá, tak se zeptám. „Že mě miluje a moc se omlouvá, nechtěl mi prý ublížit. Moc se těší, až spolu pojedeme do toho Egypta. Všechno ostatní si prý řekneme osobně, ptá se, kam jsem jela a jestli jsem v pořádku…” V očích má zvláštní lesk a nepřítomný pohled. Trochu mi připomíná feťáka, který se právě těší na svou dávku… Bere do náruče Terezku, nazouvá cukle, zacinká klíčky od auta a řekne: „Zaplatím vám zítra, nechám vám peníze ve schránce, nemám teď u sebe vůbec nic. Potřebuji si to všechno promyslet a vstřebat. Moc děkuji, že jste mě vzala…” A je pryč.
Karty, které si Veronika při dnešním výkladu opakovaně vytáhla:
Viselec XII.
Ďábel XV.
Smrt XIII.
Měsíc XVIII.
Karta Měsíc ukazuje nezpracované emoce, emoční připoutanost a iluze, nereálný a nejasný pohled na věc. Její zrak je zamlžený, nevidí jasně a správně, v tuto chvíli podléhá výhradně svým dojmům, emocím, vizím a snům, tomu, jak by si přála, aby to bylo, nikoli, jak to skutečně reálně je. Navíc už může být její psychika a nervy značně podlomené, může i sklouzávat k jiným únikům od reality, například alkoholu nebo práškům na uklidnění.
Velekněžka II.
Karty byly použity z balíčku TAROT SVĚTLA A STÍNU
Komentáře
Okomentovat