Tarot světla a stínu: Císařovna/Viselec/Poustevník

 Hluboký nádech, výdech. A znova. Ještě jednou a bude to dobré. Pes potřebuje ven. Popadnu kabát, šátek na krk, svoje oblíbené pohorky a vůbec mi nevadí, že mám na sobě leginy a šaty, volné pramínky rozcuchaných zrzavých vlasů mi trčí ze smotaného uzlu do všech stran a lehký make up z rána už snad ani není vidět. Klíče, mobil, brýle, samozřejmě sluneční, protože dnešní dubnové paprsky sluníčka ještě stále svítí a to je dobře, potřebuji se trochu nabít. Odcházím do nedalekého lesa a cestou zpátky se spontánně rozhodnu zaskočit si ještě pro něco do zdravé výživy. Na náměstí potkám Bořka. Smska mi od něj zatím vůbec nepřišla. Sedí na čerstvě jarně nainstalované lavičce a přes celou nohu má ortézu. Zdálky se usmívá jako pětiletý kluk, kterému rodiče koupili poprvé mobil, a líže nanuk. Vypadá jako naprostý blázen. Můj pes ho hned běží pozdravit, Bořek ho pohladí a nechá vyskočit na lavičku. Jáchym se sápe po zmrzlině, okřiknu ho, ale to už svým smrdutým dechem kterým by mohl naprosto spolehlivě zabíjet, oslní Bořka, který odvrátí hlavu.

„Ahoj,” usměju se, „promiň, měla jsem klientku, tak jsem už nepsala.”

„No, já jsem to taky nějak dneska zazdil, myslel jsem, že nemáš zájem a ta ortéza mě trochu rozladila, tak jsem se šel trochu projít.”

„Projít se s ortézou, hmm, to jsou ale nápady!” směju se.

„Nedáš si nanuk?” ptá se a trochu mu zajiskří v očích. 

Pochopím dvojsmysl a usadím ho pohledem. To nám to pěkně začíná. Ještě se ani pořádně neznáme a už laškuje. Asi proto, že ve vzduchu je tak moc cítit jaro. V dálce zahlédnu Janu, jak na mě mává. Kamarádka ještě z dob středoškolských studií. I ona ke mně občas chodí a zásadně nikdy neposlouchá mé rady. Její životní příběh je vcelku dost zajímavý, ale zase nijak odlišný od jiných podobných příběhů mnoha žen. Milenka ženatého muže. S Bořkem se domlouváme do kavárny, protože procházku by s ortézou nezvládl. Překvapí mě a objedná se ke mně na výklad. Slíbím mu i vynikající kostivalovou tinkturu, kterou jsme vyráběli společně s mým kamarádem Lišejníkem. Pro dnešek se s Bořkem loučím, protože můj pes Jáchym má o procházce zcela jinou představu a zamířím znovu směrem k lesu, tentokrát zvládneme kopec do pořádného svahu. Chci se podívat, co všechno kvete u potoka a jak to vypadá na mém oltáři v lese. Samozřejmě ve skalách, na místě, kam živá noha nevkročila, anebo si to vždy alespoň takhle přeju a místo magicky chráním. Tam chodím čerpat energii a dobíjet se. A je to potřeba, klientka Veronika a její příběh mě dneska pořádně vyčerpaly, to musím uznat.

...

Páteční dopoledne trávím úklidem a péčí o svá zvířata. Také o sebe, barvím si vlasy hennou, udělám si bylinnou koupel se závěrečným otužováním, připravím si zapečenou brokolici a netrpělivě vyhlížím Janu, která se dnes ke mně objednala na 13:00 hodin. I když je svátek, tak pracuji a ona využívá toho, že má v práci volno. Malou Sofinku nechala u babičky a hned po obědě přispěchá ke mně. Zvonek zvoní přesně ve 13:00. Jinou Janu ani neznám, doma má vzorný pořádek, ve skříni oblečení srovnané do komínků, v práci je zodpovědná a precizní. S šestiletou dcerou žije sama. A už dva roky má vztah se ženatým mužem, majitelem obrovské firmy, který má luxusní vilu, reprezentativní manželku s botoxem a umělými pětkami, v garáži tři auta a doma tři děti. To Jana je úplně obyčejná brunetka s překrásnýma nohama a výrazem plaché laně. Naprosto jiný typ ženy. A právě tohle Ivana přitahuje. Jana totiž udělá vždycky všechno, co on chce a je mu kdykoliv po ruce. To jeho Bohdana je panovačná, svéhlavá, náročná a majetnická. Poslední přívlastek je potřeba brát vážně, proto se Ivan už dva roky snaží o to, aby se o jeho poměru s o sedm let mladší Janou nikdo nedozvěděl. A umí se o to dokonale postarat. I když je Jana kamarádka, přijde jako klientka, vypovídá se, zaplatí. Moje rady obvykle neposlouchá. Stále je zamilovaná, nic na svém vztahu nechce měnit a tajně doufá, že se jednou něco změní. Tak uplynuly dva roky a ono stále nic.

Na začátku se mi svěřovala u kávy v naší oblíbené kavárně. Že poznala muže svých snů, kterému nevadí Sofinka. Že je bohatý a pozval ji na víkend do Paříže. Že si spolu dokonale rozumí a sdílí své nadšení pro koně a další společné záliby. Poznali se v jezdeckém klubu. Jenomže Jana tam tehdy ještě kydala hnůj. To byl jedinečný moment jejího života, a sice, že si ji movitý a známý klient vůbec všiml. Na golfovém klubu je i jízdárna. Jana se starala o koně a uklízela, zatímco jí její máma hlídala malou Sofinku. Otec Sofinky zemřel. V té době už dávno nebyli spolu, ale přesto ji jeho smrt neskutečně zasáhla. Pak se na dva roky stáhla do sebe. Než potkala Ivana. Tohle bylo jako z nějakého románu. Princ na bílém koni. Rytíř ve zlaté zbroji. Situaci jejich seznámení vám ráda popíšu jindy. Teď tu Jana sedí naproti mě a cinká lžičkou o podšálek zatímco se kouše do rtu. Ptám se, co se děje. S čím přichází. Astrologický rozbor tohoto páru mám ještě v živé paměti z doby před dvěma roky, kdy mi tajně sehnala jeho hodinu narození, abych se mohla podívat na jejich srovnávací horoskop. Už tehdy jsem jí říkala, že tohle bude nelegální a tajný svazek, aspekty Jupitera byly mizerné, navíc to vypadalo jako velké trápení, především pro ni. Jenomže uplynuly dva roky. Původně jsme tomu dávala kratší čas. Ale už jednou se rozešli a pak se k sobě po dvou měsících znovu vrátili. Vytáhnu její oblíbený balíček tarotových karet a nechám je ji míchat. 

Desítka mečů. Au! Následuje Císařovna, nakonec trojka pohárů, sedmička mečů, královna Mečů, Viselec a Poustevník. A příběh je na světě! Jana má divně skelné oči. Něco mě napadne. Prostě se zeptám. Už se mi vícekrát stalo, že jsem se nemýlila. „Nejsi těhotná?” Je to poněkud divný dotaz, protože i když je mladší než já, čtyřicet už jí bylo. Ale ano, musela jsem se zeptat. 

Poustevník IX.

Tato karta poukazuje na samotu, izolaci, potřebu vyřešit si své vnitřní záležitosti v klidu, o samotě a uvnitř sebe. Může jít také o stáhnutí se ze světa, potřebu vlastního klidu, rozjímání, introspekci, uzavření se před světem nebo druhými lidmi. Poustevník může být prospěšný k tomu, že zvládneme vyřešit své problémy s přirozenou moudrostí nebo dospějeme k zásadnímu řešení své situace bez okolních vlivů nebo manipulace ze strany jiných osob. V tuto chvíli se vše zastaví a my jdeme dovnitř sebe, protože je to potřeba. Jenom tam můžeme najít skutečnou pravdu. V případě Jany tato karta vytažená jako poslední nabízí pozitivní řešení její situace a velkou potřebu stáhnout se z veškerého dění k sobě samé a ke svým hranicím, kdy už možná dávno zapomněla na to, kde je vlastně má. Možná opravdu zvládne samotu i to, že nakonec zůstane s dítětem sama. 

Císařovna III.

Tato karta je archetypem mateřství. Ve svém významu má také sexualitu, plodnost, hojnost, kreativitu, radost, ženskou sílu, péči o druhé, konkrétně může jít i o těhotenství. Ne vždy karta naznačuje těhotenství, ale v případě Jany s použitím intuice může ukazovat to, že její sexuální poměr se ženatým mužem nezůstal bez následků. 

Viselec XII.

Viselec naznačuje bezvýchodnost situace a uvíznutí v ní. V tuto chvíli je velice těžké něco pohnout kupředu, je potřeba se poučit, najít řešení, přemýšlet, přijmout stagnaci nebo rezignaci. Řešení se jistě brzy objeví. Je to karta hlubokého sebepoznání, ale také sebeobětování. Společně s Poustevníkem je v podstatě nutná pro další životní směřování Jany, nehledě na to, že v bezvýchodné vztahové situaci uvízla už na delší dobu a prozatím nebyla a není schopna ji nijak vyřešit a pohnout věcmi kupředu. 

                                    Karty byly použity z balíčku TAROT SVĚTLA A STÍNU

                                  

fb Beskydská čarodějnice